Rozepnul si

oba vrchní knoflíky svrchníku, zastrčil si ruku za sako a sáhl si na pažbu pistole. Byla studená a navlhlá.
Při tom dotyku pocítil bezděčné zachvění a pokusil se myslet na něco jiného. Například na hotel Andraitx, kde před necelým půl rokem strávil dovolenou. Na těžké, nehybné vedro a sluncem ozářené nábřeží, na rybářské čluny a nebe, které se modralo nad horským hřebenem na protější straně zálivu a bylo neustále jakoby na dosah ruky.
Napadlo ho, že tam v tuto roční dobu asi taky prší zrovna tak jako tady, a navíc tam nemají ústřední topení. Jenom otevřené krby.
A to už se octl v jiné ulici. Za chvilku bude muset vystoupit a zase chodit v tom dešti.